Pátek13.
Je noc,pro někoho nejkrásnější část dne.Někoho uklidňuje šustění listí v chladném vánku,houkámí sov a tichou chůzy koček procházející se po střechách.
Patrik patřil mezi ty,co by nejradši zmizely z tohoto světa.Ve škole si všichni z něho utahovali,neměl kamarády,nechápal učení,nerozuměli mu rodiče a i učitele jsou k němu byli velmi hrubí.Cítil se v tomto světě strašně osamnělí a skroušený.Nejradši sedával na parapetu svého okna a díval se na klidý a pokojný les.Vždycky ho uklidňovalo šumnění listí ve větru a poslouchání vytí,které bylo jakoby z lesa.Byl pátek 13. a Patrik se rozhodl že nachvilku zmizí a zjistí,kdo vyje a proč.Oblékl si svoji nejoblíbenější bundu a vyskočil s okna,které bylo 1,5 metru nad zemí.Bylo pod mrakem,takže nebylo vidět měsíc.Nevěřil na povídačky o pátku 13 ani na jiné věci.Sice trávil většinu dne ve snách,ale vnímal realitu.Rozběhl se směrem k lesu.Byla skoro noc.Jediné co bylo slyšet,bylo šustivý zvuk dopadajícího listí a tiché,velmi tiché jakoby vrčení.Nebál se.Šel dál do lesa a ztrácel se ve tmě lesa.Náhle se mraky rozplynuly a na obloze se objevil měsíc.Úplněk.Patrik chvíli bloudil lesem a po chvilce marného hledání se podíval na svoje náramkové hodinky.Bylo 10 minut do půlnoci.Ticho lesa protrhlo vyytí mnoha hlasů vycházející ze strmé strany kopce.Rozběhl se tímto směrem.Neběžel dlouho a po chvilce dorazil na kopec.Bylo z něj vidět celý les i město.Byla to nádhera.Podíval se na hodinky.Bylo 1 minuta do půlnoci.Měl pocit,že by tu moh klidně trávit den co den.Sedl si do vlhké trávy a díval se na oblohu plnou hvězd.Náhle uslyšel plíživé kroky,vrčení a.......
Druhý den ho policie našla ležícího na kopci v příšerném stavu.Ležel tam zkrvavený a s prokouslím hrdlem.Definovali čas úmrtí mezi 23, a 1 hodinou.Jeden z policistů zvedl ze země Patrikovy modré sportovní hodinky.Byly zastavené a ukazovali 1 vteřinu po půlnoci.
